Pasivní příjmy a účetnictví

Finanční gramotnost, pasivní příjmy, investice, účetnictví, to všechno jsou pojmy, které nahání hrůzu, nebo lákají. O všem z toho, co jsem uvedla, se poslední roky bouřlivě diskutuje. Neustále se propírá počet zadlužených lidí, exekuce apod. Slyšíme názory o tom, jak jsou lidé neponaučitelní a jak si mají kupovat jen to, na co mají.

Účetnictví většinou vzbuzuje velký respekt. Dost lidí s tím nechce mít nic společného, a tvrdí, jak účetnictví ale vůbec nerozumí. A já si myslím, že je to nesmysl. Účetnictví rozumí každý. Profesionálové by mě jistě opravili, a řekli, že není účetnictví, jako účetnictví. A to je pravda.

Jenže, já si pamatuji, že má babička si léta vedla, a dodnes vede své domácí účetnictví. Rozhodně si nepředstavujte prošedivělou dámu, která sedí za počítačem a datluje tam faktury, nebo účtenky. Ale představte si sešit, kam prostě jen píšete své rodinné příjmy a výdaje. To, co si vede má babička 50 let, my dnes řešíme jako obrovský objev.

Lidé si zkrátka od nepaměti zapisují případné útraty, a říkají tomu účetnictví. Jenže útraty, které si babička napsala třeba za rok, my si dnes napíšeme za měsíc. O případném konzumerismu mluvit nechci. Její měsíční výdaje byly, a dodnes vlastně pořád jsou tyto:
<ol>
<li>elektřina</li>
<li>voda</li>
<li>telefon</li>
<li>jídlo</li>
</ol>
Zbytek jde do finanční rezervy. Rozdíl v uvažování mé babičky, a v uvažování naší doby je ten, že žila převážně v době, kdy nic nebylo, dnes je vše a ještě mnohem víc. Já sama zjišťuji, že když nejdu do obchodu, nebo objednávám přes internet, účty se smějí jako měsíček na hnoji, protože je tam víc peněz, než když se pustím z řetězu a jdu se tzv. cournout po městě.

Ale na druhou stranu všechno má své. Také už se dostávám do stádia, kdy více přemýšlím, jestli danou věc opravdu potřebuji, a jestli ji budu používat, nebo jak často. Ale to se dostáváme k neutrácení a šetření, a zkrátka tam, kam se vůbec dostat nechceme. Ostatně, pokud už jste přečetli pár mých článků, víte, že se téměř vždy dostanu úplně jinam, než se dostat chci. Takže pokud i přesto mě čtete dál, líbám vám na dálku ruce.

Takže jak tedy souvisí pasivní příjem s účetnictvím. Před pár dny jsem četla knihu Roberta Kiyosakiho – Bohatý táta, chudý táta. Kniha je známá, takže o ni nebudu psát víc. Případně pokud ji neznáte, doporučuji přečíst. Každopádně jak jsem ji tak četla, došlo mi, že můj nedávno psaný článek <a href=“https://adelakralova.cz/jak-ucetni-bavi-svet/“>Jak účetní baví svět</a>, s ní vlastně hodně souvisí.  Účetní nejdřív svou práci mají rádi/y, ale jakmile je jí víc a víc, stává se z toho (promiňte mi ten výraz), otročina.

A to je přesně to, co přece nikdo nechceme. A tak jsem začala přemýšlet, jak pasivní příjem souvisí s účetnictvím. Spousta podnikatelů pracuje a pracuje a pracuje, a když nemá zakázky, tak propouští a propouští a propouští. A nebo, pokud je podnikatel sám, tak živoří. A pak se ztrácí ta vidina, toho svobodného podnikatelského života. Protože proč vlastně jdeme na volnou nohu? Asi většinou proto, že chceme být pánem svého času, dělat sami na sebe a nemít nad sebou zaměstnavatele.

Jenže když přijde doba, kdy podnikání tak úplně nejde, pak máme tendence se vracet zpátky do zaměstnání. Tam je přece to teplo. Ale takhle to přece nechceme. Smyslem pasivního příjmu je vytvořit příjem, který existuje pořád, a to i když vy, nepracujete. Proč myslíte, že kolem vás na internetu lítají všechny ty online kurzy, e-booky, nebo nabádání k investování? Právě proto, že teď je doba, kdy to zkrátka frčí. Část z vás, když si tohle přečte, nebude věřit a řekne si, že prostě poctivou práci nic nenahradí. A další část z vás bude přemýšlet.

Pro účetnictví a chod podnikání je pasivní příjem velmi důležitý. Když se totiž podnikání zrovna nedaří, nemusíte řešit, následky, ale prostě máte, kam sáhnout. Účetnictví totiž pořád bereme jako něco strohého, strojového. Kdy někdo datluje částky do počítače. Ale účetnictví prostě není jen tohle. Já sama se často setkávám s dotazy, jak to, či ono řešit, jaké jsou varianty atp. To je krásný příklad toho, jak to má být.

Čas od času mě otázka zasáhla nepřipravenou, a mně na mysl naskočila věta: „Tohle je otázka pro daňového poradce, nebo ekonoma, nebo co já vím pro koho, hlavně ať to nemusím řešit já.“ Ale pak jsem nakonec udělala něco jiného. Prostě jsem sedla a hledala řešení. Neříkám, že jsem ho vždy našla, ale prostě jsem alespoň našla směr, kterým se dalo jít a najít řešení třeba s daňovým poradcem, nebo ekonomem. Ale finanční tok a účetnictví jdou ruku v ruce. A je na to třeba pamatovat.

Pokud totiž máte pocit, že s účetnictví nějaké finanční trable řešit nemusíte, jste na omylu. Tedy, samozřejmě nemusíte s ní/m řešit nic, co sami nechcete, to je jasná věc, ale možná byste se divili, že řešení je na dosah ruky. Ale proč to říkám. Důležité je, že účetní zná propojenost, historii, ví jak vaše firma funguje, a měla by tak být prvním člověkem, kterého požádáte o názor. Slabinou českých podnikatelů je to, že si vydělané peníze neinvestují, ale utrácí je. Myšlení člověka, který vydělává, a podnikatele by mělo být jiné. Podnikatel nemá jistotu a stabilitu, a tak by měl vždy myslet na zadní vrátka.

A další slabinou je to, že účetní žádáme o radu kvůli daním. Otázky typu, jak tohle bude daňově, nebo můžu tohle dát do účtů, aby to prošlo daněmi atd. Tohle je velký omyl. Účetnictví nejsou jenom daně. Paradox je ten, že většina účetních nejen účtuje, ale i pro firmy a podnikatele zpracovává daňové přiznání. A pokud není oficiální daňový poradce, vlastně by to správně ani neměla. Možná právě z tohoto hlediska se na účetní a daňové poradce díváme jinak. Tedy, chci tím říci, že na daňové poradce se díváme lépe, než na účetní. Což je nespravedlivé. Ale tak dál.

A pokud jste trpělivě dočetli, až sem, a chcete se konečně dozvědět, jak tedy to účetnictví souvisí s pasivním příjmem, konečně vám na to odpovím. Tím, že podnikatel zná své účetnictví, ví, jak funguje jeho penězotok, kam peníze jdou, odkud přichází a jak celý systém funguje, má ideální půdu pro vytvoření pasivního příjmu. Účetnictví a jeho výsledky, nebo průběh nám totiž dává velké množství skrytých návodů, nebo příležitostí, které můžeme využít, aby naše firma, nebo my, byli bohatší.Víte, kolik peněz vám kde zbývá a kolik můžete investovat, případně na co je využít, a kde vám nebudou chybět, nebo jak dlouho bez nich vydržíte. To všechno vám je schopné účetnictví doložit.

Nejvíc skrytých příležitostí se ukrývá v případném vlastnictví nemovitostí. Konkrétně u pozemků.

<em>Například. Zemědělská firma vlastní pozemky. Dotace pokryjí jen část hektarů, zbytek vlastně firma dotuje. Proč tedy pozemky, na které nám nestačí dotace nepronajmout? </em>

Další záležitostí jsou budovy. Vlastníte obrovský dům, kde máte jednu kancelář. Proč zbytek nepronajmete, a nevytvoříte si tak pasivní příjem?

A dál pro nemajetné. Nemůžete pronajímat něco, co vlastníte, ale i přesto chcete pasivní příjem. Co takhle sepsat rady k vašemu podnikání a zkrátka je formou e-booku prodat na internetu? Nebo zainvestujte, a kupte akcie, dluhopisy a jiné papíry.

Variant je několik. Začínám to teď studovat, a hýbat se v těchto vodách, takže jsem momentálně teoreticky chytrá jako rádio. Ale teorie je jen prvním krokem k praxi. Zkrátka dejte účetnictví šanci a nechte svou účetní, ať vám pomůže vaši firmu posunout dál.